Žákovský parlament - 30 let od Sametové revoluce

Musím podotknout, že tato doba se mi nelíbí a nechtěla bych v ní žít. Bohužel naši rodiče v ní žili, což jim nezávidím. Ale vraťme se k naší škole. Žáci teda alespoň většina z nich na sobě měla oblečení bez potisku (přišlo mi to divné). První hodina po zazvonění začala rozcvičkou. Byla to pro mě nová zkušenost a myslím, že mnozí žáci se pořádně zapotili. Vyučovací hodiny se změnily k nepoznání – nepoužívaly se počítače, dataprojektory, interaktivní tabule, pracovní listy. Vše se muselo psát na tabuli. O přestávkách jsme nesměli používat mobilní telefony. O velké přestávce jsme na každém patře a v jídelně korzovali se svačinou. To bylo asi jediné, co mě bavilo. To bych klidně zavedla, aby si žáci protáhli nohy a neseděli jako „pecky“ ve třídě s mobilem v ruce.   Jsem ráda, že jsem si mohla vyzkoušet, jakým stylem se učili naši rodiče a prarodiče.

novinářka ŽP

            Klára Šetlíková