Jak deváté třídy uzavřely jednu velkou kapitolu
Naše deváté třídy vyrazily na svůj poslední výlet na základce a cíl byl jasný. Symbolicky jsme se vrátili na místo, kde jsme kdysi prožili svůj úplně první školní výlet s přespáním. Naším cílem byl kemp Bezdrev.
Naše expedice začala v 8:00 na nádraží. Směr? Hluboká nad Vltavou. České dráhy nám připravily dokonalý retro zážitek, úplně stejnou výluku na trase Plzeň–Nepomuk jako před dvěma lety. Déjà vu jak vyšité! Pár přestupů nás ale nemohlo rozhodit. Po příjezdu do kempu jsme se ubytovali a naše první kroky vedly do místní ZOO. Zde jsme měli dostatek času na kochání se zvířaty a přírodou, focení selfíček a pohodindu. Ze zoologické zahrady jsme pak zamířili dokoupit drobné zásoby a podél břehu rybníka jsme se vrátili zpět do kempu, kde už na nás čekala teplá večeře v podobě rizota. Nebudeme lhát, Michelinskou hvězdu bychom za něj neudělili a úplně každého nenadchlo, ale hlad je nejlepší kuchař.
Reputaci kempingové gastronomie naštěstí zachránil večerní táborák. Nasbírali jsme dřevo, rozdělali oheň a každý si přišel na své, od milovníků špekáčků po fanoušky opékaných marshmallow. Dokud bylo světlo, užívali jsme si společné chvíle při volejbalu, fotbalu a kartách. Po setmění jsme pak všichni usedli kolem ohně. Prohlíželi jsme staré fotografie, vzpomínali na náš vůbec první táborák a nechali se unášet krásnou nostalgií. Celý večer jsme zakončili společným zpěvem a tancem. Když nás nakonec od ohniště vyhnal déšť, vůbec nám to nevadilo, do chatek jsme odcházeli příjemně unavení.
Druhý den ráno ještě drobně pršelo, což nám poskytlo dostatek času na klidnou snídani a pečlivý úklid chatek. Po jejich předání jsme se vydali na zpáteční cestu vlakem. Při přestupu v Českých Budějovicích jsme si udělali delší pauzu. Nejdříve jsme doplnili baterky (především ty v telefonech) v nákupním centru a poté jsme vyrazili na historické náměstí. Pár nejzdatnějších jedinců dokonce zdolalo Černou věž a vyfotilo nás dole z ptačí perspektivy.
Závěrečná cesta domů byla opět plná přestupů, ale s touhle partou by utekla i cesta na kraj světa. Byl to skvělý konec jedné velké kapitoly. Loučení se základní školou se blíží, ale tyto vzpomínky nám už nikdo nevezme. A kdo ví, možná se na našem budoucím třídním srazu sejdeme opět právě v kempu Bezdrev.
Za pedagogy S. Hrubantová