Dračí lodě
Tak jsme se dočkali. I my jsme dospěli do devátého ročníku a mohli jsme se s napjatým očekáváním zúčastnit akce Závody Dračích lodí pro školní posádky. Závod se konal 16.6. na Borské přehradě v Plzni a společně s námi se do lodí postupně usadilo dvanáct posádek základních škol. Ale jak vlastně vypadá taková Dračí loď a její posádka? Jedná se o dlouhou, úzkou kánoi, ve které je deset dřevěných laviček. Na každé sedí dvojice, nejlépe váhově i výškově vyrovnaná. Každý člen posádky má v ruce pádlo. Ve špičce lodi je velký buben a malá židlička čelem k posádce. Na druhé straně lodi je pak prostor pro kormidelníka, který řídí loď vestoje.
Na pondělí hlásili původně beznadějně ošklivé počasí s celodenním deštěm. Naštěstí však předpověď průběžně déšť ubírala a ubírala, až se většina vypršela přes noc. V devět hodin, kdy začaly oficiální rozplavby, se už klubalo sluníčko. V každé rozplavbě závodily vždy čtyři lodě.
Nejdříve do závodu nastoupila 9.C pod názvem „Lunetic“. Ačkoliv to původně nebylo v plánu, usedla na židličku bubeníka paní učitelka Štěpánová, aby své třídě udávala tempo záběru. Přestože ve cvičné jízdě vypadalo všechno jednoduše, v závodě se nepodařilo sladit tempo všech dvaceti pádlujících. Jejich Dračí loď tak ztrácela stále více a do cíle dojela jako čtvrtá.
Po následující rozplavbě středních škol se do vest začala oblékat 9.A a sedm osmáků, které požádala o pomoc s obsazením lodi. Hned po startovním výstřelu z pistole si šli „Absolut voďáci“ za bouřlivého jásotu fanoušků pro vítězství. To jim zajistilo přímý postup do semifinále. Lunetici však museli nastoupit do tzv. opravné jízdy. Ani ta se však nepovedla tak, jak si přáli, a tak bylo jasné, že jejich poslední závod bude boj o 9.-12. místo. V tomto závodě jeli naprosto skvěle sladění, se silnými záběry pádel a dojeli těsně druzí. Škoda, že se jim nepodařilo sladit se dříve, ale i tak bylo desáté místo parádní úspěch.
Absolut voďáci jeli semifinále výborně. Celou dobu s přehledem vedli. Na posledních pár metrech však polevila jejich pozornost anebo jen docházely síly, a tak dojeli prakticky nastejno s lodí vedle. Dle fotokamery to bylo o 0,004s druhé místo. I přesto však stačilo na postup do finálové jízdy, a tak se posádka mohla radovat. Do finále nastoupila v lodi č.4, což znamenalo bohužel pozici nejdále od břehu. Snad i to mělo vliv na skutečnost, že byl výstřel pistole téměř neslyšitelný a zastihl minimálně polovinu posádky nepřipravenou. Ztráta ze startu už se nedala dohnat a ačkoliv „z vody“ byli všichni přesvědčeni, že dojeli na 2.-3. místě, při vyhlášení výsledků se dozvěděli smutnou zprávu – o 0,4s čtvrté místo, to symbolické „bramborové“, ze kterého se málokdo dokáže radovat… No a pak přišla „brambora“ i za doplňkový závod na dlouhou trať, do které postavily devítky jednu společnou loď.
Celý den jsme si všichni báječně užili a vřele doporučujeme tento týmový zážitek i budoucím deváťákům!
Ps: Děkujeme za podporu také paní asistentce, nejlepší fanynce a fotografce, a paní ředitelce, která stihla přijet fandit na finálovou jízdu.
Za „třídní deváťáků“ Soňa Adámková