Návštěvnost
Návštěvnost:
ONLINE:4
DNES:565
TÝDEN:2919
CELKEM:1065248
Návštěvnost:
ONLINE:4
DNES:565
TÝDEN:2919
CELKEM:1065248
Odjezd z Holýšova byl sice naplánován na strašlivou ranní hodinu, ale přesto byli žáci i se svými rodiči na místě srazu včas a v dobré náladě. Po nezbytné kontrole dokladů a loučení s rodiči jsme vyrazili na dlouhou cestu do Švýcarska. Cesta probíhala poklidně a kolem nás se měnila krajina jako v cestopisném dokumentu do chvíle, kdy jsme začali stoupat do Alp. Stejným tempem, jako se měnila krajina a objevovaly se skalnaté vrcholky pokryté sněhem, narůstalo soustředění řidičů. Silnice se začaly kroutit a zužovat,až jsme se dostali k tunelu st. Bernard. Průjezd tunelem jako by připomínal cestu Alenky králičí norou a objevili jsme se v jiném světě. Jako mávnutím kouzelného proutku se s výjezdem z tunelu změnila krajina i počasí a my sjížděli z hor v dešti hustém tak, že viditelnost klesla na minimum. Samotné Švýcarsko se měnilo s každým zákrutem cesty, až se před námi vynořilo Tenero. Ještě v dešti se děti ubytovaly v prostorných a pohodlných armádních stanech a začaly se seznamovat s obřím a téměř pro všechny sporty vybaveným areálem. Zároveň začalo i opatrné seznamování s malými Švýcary.
V dalších dnech se již rozběhl klasický program. Děti byly rozděleny do několika skupin tak, aby v každé byli Češi i Švýcaři, a v půldenních blocích se věnovaly sportům běžnějším, jako tenisu či inline bruslení, vodním, od kajaku počínaje přes jízdu na surfu až k zpočátku záhadnému SUP, z něhož se vyklubalo označení Surf und Padeln, až k aktivitám exotičtějším, mezi kterými byla lukostřelba nebo zdolávání horolezecké stěny. Při pohybu všem hodně trávilo, a tak se i menší jedlíci těšili na jídlo, které bylo naprosto skvělé. Kromě hlavního chodu servírovaného usměvavým a profesionálním personálem byl vždy k dispozici salátový bar a dostatek různých příloh.
Zpestřením už tak bohatého programu se stal výlet do hor. Autobus nás serpentinami vyvezl o několik set metů výše do hor a my se vydali na kratší několikahodinovou cestu horskými údolími kolem řek a potoků s vodou nebesky modrou a ledově studenou. Všichni s úžasem sledovali panoramata Alp a někteří odvážlivci se i v ledové vodě vykoupali. Alpský výlet končil v malém městečku, v němž jsme si odpočinuli a věnovali se koupání a vyhřívání na říčních balvanech.
V dalších dnech pro nás připravili Švýcaři krásný večer s večeří na pláži a došlo i na diskotéku. Čas letěl jako voda, a než jsme se nadáli, přiblížil se čas odjezdu a loučení, které se díky přátelským vztahům neobešlo bez slz. Pak jsme vyrazili zpět domů. Cesta ubíhala rychle a svižně až do Německa, kde nás ale zácpy před Mnichovem poslaly na objízdné trasy a o nějaký čas prodloužily cestu domů.
Všichni dorazili domů v pořádku a plní nevšedních zážitků a dojmů. Věřím, že se všem cesta líbila. Zbývá snad jen dodat, že už se těšíme na příští rok, kdy budeme moci Švýcarům oplatit jejich pohostinnost a uvítat u nás staré i nově získané přátele. Už se na ně těšíme.
Martínek
toho času učitel