Metodik prevence - Adaptační kurz 4. ročníků

Když se čas od času stane, že je třeba zasahovat do složení tříd, bývá to složité a vlastně se do toho nikomu moc nechce, protože ať se snažíte sebevíc, vždycky to někoho bolí. Nedaří se zachovávat všechny vazby mezi dětmi, působí strach z neznámého a spousta dalších věcí. Když došlo k nutnému slučování ve čtvrtém ročníku, byl adaptační výjezd jedním z prostředků, jak dětem změnu usnadnit. Proto se děti vydaly ve dnech 4. a  5.6. do Háje. Nelekejte se, jednalo se o Zelený háj u Merklína.
                Již cesta tam byla pro některé z dětí výzvou, neboť sedm kilometrů ušly poprvé. Cestu jim zpříjemnila stopovačka, z jejíchž šifer děti zjistily, kdo bude jejich třídní. Odpoledne se děti po ubytování v chatkách a obědě i s třídními pustily do připravených aktivit a zjišťovaly, jací jsou vlastně jejich spolužáci i noví třídní. Během některých aktivit se museli někteří i trochu překonávat (zvláště na lanech) a zjišťovali, že pomoc ostatním je docela fajn. Večer proběhlo opékání buřtů a následovala pro některé náročná noc, vždyť ji poprvé trávili bez rodičů uprostřed lesa.
                Aktivity druhého dne již byly o poznání klidnější a žáci během nich diskutovali o dalším školním roce a o tom, jak spolu budou vycházet.  Adaptační kurz se snad podle ohlasu zúčastněných vydařil, a tak mi nezbývá, než poděkovat všem, kdo se na jeho zdárném průběhu podíleli. Snad na nikoho nezapomenu, vždyť jich bylo opravdu mnoho.  Hasiči ze Všekar pomohli s dopravou zavazadel, školní jídelna vzorně nakrmila hladové strávníky i na dálku a Klub rodičů v čele s paní Hrstkovou zařídil spoustu věcí, a opravdu tím s organizací pomohl. Je potřeba poděkovat i lektorům z pedagogicko-psychologické poradny a Diakonie Janě Hendrichové, Petře Pekařové a Milanu Žižkovi za jejich trpělivou a ochotnou snahu o zdárný průběh aktivit, učitelům a samozřejmě i rodičům, kteří dětem napekli mnoho dobrot a výrazně tím zpříjemnili přestávky v činnosti. 

Tento projekt je spolufinancován Plzeňským krajem.